Jsem dysgrafik a asociál a je mi jedno co bude dál.

28. ledna 2010 v 12:41 | E L - D Ý

VAROVÁNÍ: Neschopná. Nemožná. Absolutně pitomá. - Nalepím si na zadek.

Včera jsem dostala své vysvědčení. Přišlo mi tedy zbytečné zůstávat v T. ještě další den, který by mě jistě zabil. Zavolala jsem mamá a domluvila se, že odjedu domů. Přímý autobus do P. mi už nejel, a tak jsem udělala osudové rozhodnutí - z T. odjedu do J., kde přestoupím a odjedu domů.
Chyběli mi money, naštěstí jsem měla po ruce K., která mi přislíbila dvě stovečky a taky, že se mnou pojede do J. a ohlídá, abych nasedla do správného autobusu.
Ve tři jsme vyrazily s K., O. a P. do města na poštu, kde jsem si musela vyzvednout klíče (no coment). Na poště si K. vzpomněla, že nechala na pokoji výzo. Řekla, abych šla v klidu na autobusák a nasedla do autobusu, že zaběhne nahoru a přisedne si na další zastávce. Odešla a já si najednou uvědomila, že mi neřekla, z jakého nástupiště to jede. Byla jsem ovšem přesvědčená, že zase tak pitomá, abych si to nezjistila, nejsem.
Na utobusáku jsem zamířila na nástupiště, kde bylo nejvíc lidí. A vida, ve čtyři přijel autobus mířící do J. Ten náš měl přijet až ve čtvrt na pět, ale co, byla zima a tak jsem nastoupila v dojmu, že je to fakticky on.
V jaké situaci se nacházím mi došlo až když autobus zatočil místo doleva doprava. Jela jsem sice do J., ale bez K. a bez peněz na autobus do P.! V kapse dva telefony, ovšem oba bez kreditu. Okamžitě jsem poslala SOS esemesku O. Zvedla to.
O.: No čáu, jsi v autobuse?
Já: Jo, jsem ale...
O.: Super, K. tam právě nastupuje taky!
Jo: Jenže do jinýho než já!
Začala jsem děsně ječet, ať K. okamžitě napíše, aby jela za mnou na utobusák do J. Ona by totiž vystupovala dřív, kdyby jela se mnou. Jenže nejela a já potřebovala peníze.
Pak už mi nikdo nevolal, a tak jsem vůbec nevěděla, co se bude dít, až dojedu na místo určení.
Ještě v autobuse mi volal M.
M.: Ahoj beruško, už jedeš domů?
Já: Ne, jedu do J. a umrznu tam!
Vysvětlila jsem mu, jak se věci mají.
M.: Tak jdi za K. domů, ne?
Já: Když já nevím, kde přesně bydlí! Pamatuju si jen, že má dřevěnej balkon!
M. se začal strašně smát a já myslela, že ho zabiju.
Naštěstí se ke K. zpráva dostala, a tak se po půl hodině čekání objevila na autobusáku. Usmívala se od ucha k uchu. Nebyla jí zima, jako mně! Dala mi peníze a řekla, že se nehne, dokud si nesednu do správného autobusu.
Nakonec jsem se domů přeci jen dostala. Dlužím holkám obří milku s křupinkami. :D

Jiným, než navyklým spojem, domů už nikdy nejedu. :)

Pokud jste školou povinní, pochlubte se z vysvědčením!

Čáu. :)
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 28. ledna 2010 v 16:57 | Reagovat

před pár lety jsem nasedl na vlak v domnění že je to ten pravý, protože byl na stejném nástupišti a trochu jsem pak pospával... tak asi za hodinku, kdy už jsem měl být kam jsem chtěl kouknu z okna a úplně neznámé nástupiště... tak jsem vystoupil z vlaku a jelikož to byla nějaká vesnice pro mne s neznámým názvem, nevěděl jsem kde to jsem... jestli na východě od Prahy, na severu, na západě...
zastavím muže prám se ho a ten na mne kouká jako na blázna...
takže nejsi v tom bloudění sama :D

2 Lenie Lenie | 28. ledna 2010 v 17:12 | Reagovat

Taková telenovela..:D Aspoň, žes teda dojela..:D To já bych  už byla v tahu..D:

A výzo?:D jedna čtyřka!:D Heč!:D

3 E L - D Ý E L - D Ý | Web | 28. ledna 2010 v 17:33 | Reagovat

[1]: - No tak! Nejsem sama, což je pozitivní. :D Vlaky jsou ještě horší. Vždycky když do vlaku nastoupím, celou cestu mám nerva, jestli jedu správně. :D

[2]: - To není telenovela, ale drama! :D
Čtyřka je předpokládám z chemie? :P :D

4 Divergent Girl Divergent Girl | Web | 28. ledna 2010 v 20:23 | Reagovat

Ale nakonec všechno dobře dopadlo, to je hlavní. Takováhle nedorozumění s veřejnou dopravou taky nemám ráda. Ale vlakem cestuju moc ráda :)

5 pavel pavel | Web | 29. ledna 2010 v 21:40 | Reagovat

hezký večer:)

6 pavel pavel | Web | 30. ledna 2010 v 17:58 | Reagovat

odpověděl jsem ti teď u sebe jak to s těmi sebevraždami myslím a s tím člověkem byl jen s nadsázkou provokativní příklad...
bylo to hrubé, to připouštím, ale nechtěl jsem toho člověku posmrtně pomluvit, jen na jeho životě na to poukázat

7 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. ledna 2010 v 18:01 | Reagovat

No, všechny cesty vedou do Říma.

8 E L - D Ý E L - D Ý | Web | 30. ledna 2010 v 18:30 | Reagovat

[6]: - Já vím, že jsi to nemyslel zle. Asi jsem tvrdá, ale je to můj názor. Jen to. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
KAM SI RÁDA CHODÍM POČÍST?