Listopad 2009

25.11. 2009 // Hele králíku, nejsi ty náhodou Drákula?

25. listopadu 2009 v 23:26 | E L - D Ý
Pěknej večír přeju.

Ráda sedávám po nocích na posteli s notebookem, ignorujíc večerku. Vědomí, že se to nesmí, mi dělá vážně dobře. Obzvlášť, když tím snižuji vážnost těch dvou bachařek, cha. Ah, jsem tak moc zlá (a vůbec mi to nevadí).

Musím se pochválit. Dostala jsem jedničku z češtiny, což je samo o sobě k nevíře. Avšak, není to vše, slyšte! Byla dvakrát podtržená a ke všemu z pravopisného cvičení! Moje ego si chrochtá blahem a všechny nutím, aby mě oslovovali "Ó má Paní!". Bohužel, akceptovala to jen má spolusedící, která odemne valnou většinu cvičení opsala, čímž si vyopsala za tři a je šťastná.
Zítra píšeme písemku z latiny. Ačkoliv jsem naprostý pablb, pojistila jsem se tahákem. Je nenápadnej, má rozměr A5 a jsme nejlepší kámoši. Se zkoušením z anatomie to bude jistě o dost horší, ale spoléhám na to, že mě Bůh konečně přesvědčí o tom, že existuje a učiní mě neviditelnou. Yeah, přesně to by měl udělat, neb v opačném případě ho zavrhnu - navždy.

Mé spolubydlící mi tu nahlas předčítají recenze druhého dílu Stmívání, přičemž si jedna po celý večer stěžuje, že není v P. a neuvidí premiéru a já si v hlavě promítám slastné představy a jejím zaškrcení. Grr.


Půjdu se koukat na Griffinovi, radši.
Miluji (čistě platonicky) Stewieho.
Sorry, Stewie, mé srdce patří jinému.
Jistě ho to děsně štve.
Dobrou.



"Skromně" o mně.

24. listopadu 2009 v 19:29 | E L - D Ý
(Varování: Text obsahuje stopy egocentrismu.)

Jmeňuju še Leničta. V zimě jsem oslavila své šestnácté narozeniny a pocházím z Prahy, hele viď.
S ohledem na své znamení bych měla být prakticky založená, silná, trpělivá, přemýšlivá, vážná, ctižádostivá, šíleně konzervativní, chladná a měla bych vlastnit smysl pro povinnost. Nenechte se ovšem mýlit, jsem pravý opak a svému znamení dělám jen samou ostudu. Ve skutečnosti máte co dočinění s roztěkaným sprostým nemehlem, co by mělo rádo všechno hned, vážně myslí tři věty z celého dne a před vším se schovává do kouta. Už vůbec nemám žádný smysl pro povinnost, povinnosti jdou tak nějak kolem mě. Jediné, co jsem si ze strýčka kozoroha vzala je můj nenapravitelný pesimismus a cynismus, který je na mě znát vždy a všude. A taky věrnost. Jsem ignorant a egoista. Spočítejte si JSEM a jsme doma.
Miluji M., protože mě má rád takovou, jaká jsem. A miluji Ejbu, protože jí je jedno, jaká jsem. Mám ráda vás, protože tu ztrácíte čas. Ráda píšu, fotím a kreslím, protože je to jedinečnej způsob odreagování. Zbožňuji léto, slunce, vodu, teplo. Zelenou barvu a přírodu. Chmury zaháním čokoládou a kakaem, dále si ordinuji gumový medvídky a taky hranolky, smaženici a chleba ve vajíčku. Mohla bych se ujíst pažitky, cibule, česneku a pepře. Chutná mi všechno kyselý. Máma říká, že mám chutě jako věčně těhotná.
Nesnáším zimu a všechno co k ní patří. Déšť snesu jen za okny. Z bouřek mám panickou hrůzu a zrušila bych je. Taky se bojím tmy, stínů, divných zvuků, hřbitovů, sršní, opilých lidí a tak dále. Taktéž by jste měli vědět, že nenávidím matematiku a matematiky a matematikáře a matematikářky. A hlavně by jste měli vědět, že toho nemám ráda opravdu spoustu a další vypisování by bylo ztrátou času.

Reklamace nebereme. Kritiku taky ne.
KAM SI RÁDA CHODÍM POČÍST?